Logo

 Ekonomické ukazatele krajů 

Jihomoravský kraj

5. 12. 2014

V Jihomoravském kraji existuje 83 obcí s počtem obyvatel nad 2 000, z toho má statut obce s rozšířenou působností 21, tedy jedna čtvrtina. V následujícím textu porovnáváme vybrané indikátory vypovídající o různých aspektech hospodaření obcí s rozšířenou působností se souborem ostatních obcí v daném kraji.

Jako první začínáme souhrnným ukazatelem finanční situace obcí, a to iRatingem. Tento ukazatel vypovídá o finanční stabilitě obce. Každé obci se na základě řady finančních a nefinančních charakteristik přiděluje jeden ze 7 stupňů ratingové škály. Nejlépe hospodařící obce získávají stupeň „A“, nejhorší stupeň „C-„. Ratingový ukazatel tak diferencuje stupeň rizika, od subjektů bez rizika až po subjekty s vysokým rizikem ohrožujícím stabilitu fungování obce.

Propočet iRatingu vychází z veřejně dostupných údajů v účetních a rozpočtových výkazech obcí a provádí se hromadně na základě modelu. Pro rychlý náhled uvádíme také průměrný iRating za obě skupiny obcí.

Z hlediska porovnání obou souborů obcí bez ohledu na krajskou příslušnost dosáhl soubor obcí s rozšířenou působností lepších výsledků, než ostatní obce v dané velikostní kategorii, protože platí, čím nižší hodnota iRatingu, tím lepší hodnocení.

Graf 1: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 v roce 2013



Také obce s rozšířenou působností Jihomoravského kraje měly lepší ratingové hodnocení než ostatní obce, i když rozdíl mezi oběma skupinami obcí nebyl velký. Obce s rozšířenou působností se v rámci všech krajů umístily na až devátém místě, zatímco ostatní obce na místě čtvrtém. Pouze dvě obce tohoto kraje s počtem obyvatel nad 2 000 (obě patří do skupiny ostatních obcí) získaly v roce 2013 nejvyšší hodnocení a dvě obce hodnocení nejhorší, po jedné z každé skupiny.

Graf 2: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 v Jihomoravském kraji



Celkové příjmy v přepočtu na obyvatele obcí s rozšířenou působností byly v každém roce vyšší než u ostatních obcí. Rozdíly mezi oběma skupinami obcí se postupně snižovaly. V průměru za poslední čtyři roky byly celkové příjmy obcí s rozšířenou působností ročně o 11 298 Kč na obyvatele vyšší.

Graf 3: Příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Daňové příjmy tvoří rozhodující část příjmů obcí. V roce 2013 se na celkových příjmech obcí s rozšířenou působností podílely 59 %, u ostatních obcí to bylo 67 %. Obce s rozšířenou působností získaly v rámci daňových příjmů v průměru ročně o 2 313 Kč na obyvatele více než ostatní obce. V posledním roce se tyto příjmy zvýšily o 19 % u obcí s rozšířenou působností a o 27 % u ostatních obcí. I tak byl rozdíl mezi daňovými příjmy obou skupiny obcí v tomto roce vyšší než v prvních dvou letech.

Graf 4: Daňové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Nedaňové příjmy tvoří zejména příjmy z pronájmu obecního majetku a příjmy z vlastní činnosti. V roce 2013 se na celkových příjmech obou skupin obcí podílely shodně 12 %. Obce s rozšířenou působností získávaly z tohoto zdroje v průměru ročně o 936 Kč na obyvatele více než ostatní obce. V roce 2013 byl rozdíl mezi oběma skupinami obcí nejmenší. U obcí s rozšířenou působností se nedaňové příjmy v tomto roce o 5 % snížily, zatímco u ostatních obcí o 3 % vzrostly.

Graf 5: Nedaňové příjmy v přepočtu na obyvatele



Investiční dotace představují nástroj státu na posílení kapitálových výdajů obcí. U relativně malého souboru obcí objem investičních dotací obvykle kolísá. V tomto kraji vykázaly investiční dotace obcím s počtem obyvatel nad 2 000 převážně klesající tendenci. V průměru získaly obce s rozšířenou působností ročně o 132 Kč na obyvatele méně než ostatní obce. Obce s rozšířenou působností obdržely největší objem investičních dotací v roce 2011, ostatní obce pak o rok dříve.

Graf 6: Investiční dotace v přepočtu na obyvatele



Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích vypovídá o tom, jakou část svých příjmů věnuje obec na rozvoj a jakou utratí na provoz. Příliš nízký podíl naznačuje, že obec má jen tolik peněz, aby udržela úřad v chodu a poskytovala služby na nezměněné úrovni. Jejich vysoký podíl však může být spojen s budoucími provozními výdaji a tak omezovat již existující výdajové položky.

Navzdory vyšším celkovým příjmům v přepočtu na obyvatele dosahovaly obce s rozšířenou působností nižší podíl kapitálových výdajů na celkových, a to v každém z posledních čtyř let. Rozdíl se postupně zmenšoval. Obce s rozšířenou působností vydaly na kapitálové výdaje v průměru ročně 21 % celkových výdajů, zato ostatní obce 31 % z nich. V obou skupinách obcí se podíl kapitálových výdajů na celkových v posledních třech letech zvyšoval.

Graf 7: Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích



S výjimkou obcí s rozšířenou působností v roce 2010 dosahovaly obě skupiny obcí v daném období přebytek rozpočtu. Obce s rozšířenou působností vykázaly nejvyšší podíl přebytku na celkových příjmech v roce 2012, ostatní obce pak mnohem vyšší v roce 2013. Zajímavé je, že v souvislosti se značným nárůstem celkových příjmů obcí v roce 2013, obce s rozšířenou působností tohoto kraje snížily podíl přebytku na celkových příjmech. Za období let 2010 až 2013 ušetřily obce s rozšířenou působností 3 % kumulovaných příjmů, zatímco ostatní obce 5 %.

Graf 8: Podíl salda na příjmech



Obce s rozšířenou působností vykazovaly vyšší dluh v přepočtu na obyvatele v každém z posledních čtyř let než ostatní obce. Rozdíly se postupně snižovaly. V roce 2013 dosáhl dluh obcí s rozšířenou působností výše 6 431 Kč na obyvatele, a to bylo o 2 618 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Mezi rokem 2010 a 2013 se dluh obcí s rozšířenou působností snížil o 16 % a u ostatních obcí o 14 %.

Graf 9: Dluh na obyvatele



V průměru vydaly obce s rozšířenou působností na vzdělávání ročně o 202 Kč na obyvatel více než ostatní obce. Bylo to především zásluhou objemu jejich výdajů v roce 2011. V roce 2013 se výdaje na vzdělávání obcí s rozšířenou působností zvedly o 23 %, u ostatních obcí to bylo o 19 %. V obou skupinách obcí však tyto výdaje v roce 2013 nedosahovaly úroveň z roku 2010.

Graf 10: Výdaje na vzdělávání v přepočtu na obyvatele



Výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky obcí s rozšířenou působností byly v přepočtu na obyvatele podstatně vyšší než u ostatních obcí. Rozdíl dosáhl v průměru ročně výše 746 Kč na obyvatele. V roce 2013 se tyto výdaje meziročně zvýšily o 14 % po předchozích dvou letech růstu, u ostatních obcí se sice zvýšily rychleji (o 26 %), avšak po předchozím tříletém klesání.

Graf 11: Výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky



Dotace podnikatelům zahrnují neinvestiční a investiční transfery podnikatelským subjektům, tedy obchodním společnostem a fyzickým osobám podnikatelům. Odrážejí příspěvek obce k rozvoji podnikatelského prostředí na jejich území.

U dotací podnikatelským subjektům byly mnohem aktivnější obce s rozšířenou působností. V průměru vydaly na tuto oblast ročně 381 Kč na obyvatele, a to bylo o 341 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Objem peněz na tyto dotace obcí s rozšířenou působností byl téměř desetkrát vyšší, než kolik utratily ostatní obce. V roce 2013 zvýšily obce s rozšířenou působností objem prostředků na dotace podnikatelům o 13 %, ostatní obce o 15 %.

Graf 12: Dotace podnikatelům



Jak velkou roli hraje podpora neziskovému sektoru u obou souborů obcí, naznačuje graf 13. Jedná se především o transfery obecně prospěšným společnostem a občanským sdružením. I v této oblasti byly aktivnější obce s rozšířenou působností, i když rozdíly mezi oběma skupinami obcí byly menší než u dotací podnikatelům. V průměru použily obce s rozšířenou působností ročně na tyto dotace 345 Kč, což bylo o 77 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Ostatní obce věnovaly na dotacích neziskovému sektoru více peněz než na dotacích podnikatelům. V roce 2013 zvýšily obce s rozšířenou působností výdaje na dotace neziskovému sektoru o 13 %, zatímco ostatní obce téměř o třetinu a výrazně snížily rozdíl mezi oběma skupinami obcí.

Graf 13: Dotace neziskovému sektoru



Zpět
© 2017 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2017