Logo

 Ekonomické ukazatele krajů 

Kraj Vysočina

5. 12. 2014

V kraji Vysočina existuje 31 obcí s počtem obyvatel nad 2 000, z toho má statut obce s rozšířenou působností 15, tedy téměř polovina. V následujícím textu porovnáváme vybrané indikátory vypovídající o různých aspektech hospodaření obcí s rozšířenou působností se souborem ostatních obcí v daném kraji.

Jako první začínáme souhrnným ukazatelem finanční situace obcí, a to iRatingem. Tento ukazatel vypovídá o finanční stabilitě obce. Každé obci se na základě řady finančních a nefinančních charakteristik přiděluje jeden ze 7 stupňů ratingové škály. Nejlépe hospodařící obce získávají stupeň „A“, nejhorší stupeň „C-„. Ratingový ukazatel tak diferencuje stupeň rizika, od subjektů bez rizika až po subjekty s vysokým rizikem ohrožujícím stabilitu fungování obce.

Propočet iRatingu vychází z veřejně dostupných údajů v účetních a rozpočtových výkazech obcí a provádí se hromadně na základě modelu. Pro rychlý náhled uvádíme také průměrný iRating za obě skupiny obcí.

Z hlediska porovnání obou souborů obcí bez ohledu na krajskou příslušnost dosáhl soubor obcí s rozšířenou působností lepších výsledků, než ostatní obce v dané velikostní kategorii, protože platí, čím nižší hodnota iRatingu, tím lepší hodnocení.

Graf 1: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 v roce 2013



Obce s rozšířenou působností se výší ratingu dostaly na čtvrté místo v rámci všech krajů, ostatní obce dokonce na místo třetí. I tak však získaly obce s rozšířenou působností lepší průměrné hodnocení než ostatní obce. Přitom je v tomto kraji pouze jedna obec s počtem obyvatel nad 2 000, která získala nejvyšší hodnocení a ta patří mezi ostatní obce, a pouze jedna obec, která naopak získala nejhorší ocenění a ta patří mezi obce s rozšířenou působností. Dobré hodnocení (stupeň „A“ až „B“) měla však necelá třetina ostatních obcí, zatímco u obcí s rozšířenou působností to byla téměř polovina.

Graf 2: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 v kraji



Celkové příjmy rozpočtů obcí s rozšířenou působností byly vždy vyšší než u ostatních obcí. Rozdíly byly markantnější v prvních dvou letech. V průměru za celé období získávaly obce s rozšířenou působností o 6 431 Kč na obyvatele více než ostatních obce, avšak v roce 2013 byl rozdíl mnohem menší a činil 2 402 Kč na obyvatele. V roce 2013 se celkové příjmy obcí s rozšířenou působností meziročně zvýšily o 10 %, zatímco ostatním obcí vzrostly o 15 %.

Graf 3: Příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Daňové příjmy tvoří rozhodující část příjmů obcí. V roce 2013 se na celkových příjmech obcí s rozšířenou působností podílely 60 %, u ostatních obcí to bylo 63 %. Jejich podíl postupně narůstal u obou skupin obcí. I když se rozdíl mezi oběma skupinami obcí postupně snižoval, dostaly obce s rozšířenou působností v průměru ročně o 1 127 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Změna rozpočtového určení byla výhodnější pro ostatní obce. V roce 2013 se daňové příjmy obcí s rozšířenou působností zvýšily o 18 %, u ostatních obcí to bylo o 27 %.

Graf 4: Daňové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Nedaňové příjmy, které tvoří zejména příjmy z pronájmu obecního majetku a příjmy z vlastní činnosti, se na celkových příjmech podílely v průměru za poslední čtyři roky 10 % u obcí s rozšířenou působností a 12 % u ostatních obcí. V průměru za toto období získaly obce s rozšířenou působností z tohoto zdroje ročně o 358 Kč na obyvatele více než ostatní obce.

Graf 5: Nedaňové příjmy v přepočtu na obyvatele



Investiční dotace představují nástroj státu na posílení kapitálových výdajů obcí. U relativně malého souboru obcí objem investičních dotací obvykle kolísá. Platí to i pro ostatní obce, protože u obcí s rozšířenou působností vykazoval objem investičních dotací setrvale klesající trend. V průměru za poslední čtyři roky získaly ostatní obce ročně o 229 Kč na obyvatele v rámci investičních dotací více než obce s rozšířenou působností. V roce 2013 byl objem investičních dotací obcí s rozšířenou působností o něco více než poloviční ve srovnání s objemem, který dostaly ostatní obce.

Graf 6: Investiční dotace v přepočtu na obyvatele



Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích vypovídá o tom, jakou část svých příjmů věnuje obec na rozvoj a jakou utratí na provoz. Příliš nízký podíl naznačuje, že obec má jen tolik peněz, aby udržela úřad v chodu a poskytovala služby na nezměněné úrovni. Jejich vysoký podíl však může být spojen s budoucími provozními výdaji a tak omezovat již existující výdajové položky.

Podíl kapitálových výdajů na celkových byl v každém z posledních čtyř let u obcí s rozšířenou působností nižší než u ostatních obcí. Je to dáno tím, že tento podíl je u ostatních obcí tohoto kraje poměrně vysoký ve srovnání s ostatními obcemi. V průměru byl podíl kapitálových výdajů na celkových u obcí s rozšířenou působností 26 %, zatímco u ostatních obcí to bylo třetina všech výdajů. Podíl kapitálových výdajů na celkových byl u obcí s rozšířenou působností téměř stabilní.

Graf 7: Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích




Deficit rozpočtu vykázaly pouze obce s rozšířenou působností, a to jen v roce 2011. V průměru ušetřily obce s rozšířenou působností v posledních čtyřech letech 1 % z kumulovaných příjmů, ostatní obce pak 2 %. Nejvyšší podíl přebytku rozpočtu na příjmech vykázaly obě skupiny obcí v roce 2013. Bylo to 6 % u obcí s rozšířenou působností a 5 % u ostatních obcí. Tento rok byl jediným, ve kterém měly lepší výsledky obce s rozšířenou působností.

Graf 8: Podíl salda na příjmech



Obce s rozšířenou působností měly vyšší dluh v přepočtu na obyvatele než ostatní obce, a to v každém z posledních čtyř let. V roce 2013 dosáhl dluh obcí s rozšířenou působností výše 4 841 Kč na obyvatele, a to bylo o 506 Kč na obyvatele více než u ostatních obcí. Dluh měl u obou skupin obcí převážně klesající tendenci.

Graf 9: Dluh na obyvatele



V průměru za poslední čtyři roky vykázaly vyšší výdaje na vzdělávání v přepočtu na obyvatele ostatní obce. Jejich objem dosáhl výše 3 146 Kč na obyvatele a byl o 312 Kč na obyvatele vyšší než u obcí s rozšířenou působností. Výdaje na oblast vydělávání byly u ostatních obcí v přepočtu na obyvatele vyšší v posledních dvou letech a rozdíly byly větší než v prvních dvou letech, ve kterých na vzdělávání dávaly více obce s rozšířenou působností.

Graf 10: Výdaje na vzdělávání v přepočtu na obyvatele



I ve výdajích na kulturu, církve a sdělovací prostředky byly v přepočtu na obyvatele aktivnější ostatní obce než obce s rozšířenou působností. Jejich výdaje na tuto oblast byly vyšší pouze v roce 2013. V průměru vydaly obce s rozšířenou působností na tuto oblast ročně 1 530 Kč, a to je o 242 Kč na obyvatele méně než ostatní obce. V letech 2010 až 2012 se objem peněz na vzdělávání u obou skupin obcí snižoval, k růstu došlo až v roce 2013, který byl v případě obcí s rozšířenou působností mnohem razantnější.

Graf 11: Výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky



Dotace podnikatelům zahrnují neinvestiční a investiční transfery podnikatelským subjektům, tedy obchodním společnostem a fyzickým osobám podnikatelům. Odrážejí příspěvek obcí k rozvoji podnikatelského prostředí na jejich území.

Dotace podnikatelům, které věnovaly obce s rozšířenou působností, byly v přepočtu na obyvatele několikanásobně vyšší, než ty, které daly ostatní obce. V průměru vydaly obce s rozšířenou působností na těchto dotacích 387 Kč na obyvatele, zatímco ostatní obce pouze 14 % tohoto objemu. Zatímco u obcí s rozšířenou působností se objem dotací v roce 2013 zvýšil, u ostatních obcí došlo naopak k poklesu.

Graf 12: Dotace podnikatelům



Jak velkou roli hraje podpora neziskovému sektoru u obou souborů obcí, naznačuje graf 13. Jedná se především o transfery obecně prospěšným společnostem a občanským sdružením. Na dotacích neziskovému sektoru vyplatily obě skupiny obcí v přepočtu na obyvatele více než na dotacích pro podnikatele. V případě ostatních obcí to bylo mnohem více. Objem těchto dotací se v daném období zvyšoval u obou skupin obcí. V průměru poskytly obce s rozšířenou působností ročně na tyto dotace 430 Kč na obyvatele, a to je o více než dvakrát tolik, kolik věnovaly ostatní obce.

Graf 13: Dotace neziskovému sektoru



Zpět
© 2017 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2017