Logo

 Ekonomické ukazatele krajů 

Zlínský kraj

5. 12. 2014

Ve Zlínském kraji existuje 54 obcí s počtem obyvatel nad 2 000, z toho má status obce s rozšířenou působností 13, tedy 24 %. V následujícím textu porovnáváme vybrané indikátory vypovídající o různých aspektech hospodaření obcí s rozšířenou působností se souborem ostatních obcí v daném kraji.

Jako první začínáme souhrnným ukazatelem finanční situace obcí, a to iRatingem. Tento ukazatel vypovídá o finanční stabilitě obce. Každé obci se na základě řady finančních a nefinančních charakteristik přiděluje jeden ze 7 stupňů ratingové škály. Nejlépe hospodařící obce získávají stupeň „A“, nejhorší stupeň „C-„. Ratingový ukazatel tak diferencuje stupeň rizika, od subjektů bez rizika až po subjekty s vysokým rizikem ohrožujícím stabilitu fungování obce.

Propočet iRatingu vychází z veřejně dostupných údajů v účetních a rozpočtových výkazech obcí a provádí se hromadně na základě modelu. Pro rychlý náhled uvádíme také průměrný iRating za obě skupiny obcí.

Z hlediska porovnání obou souborů obcí bez ohledu na krajskou příslušnost dosáhl soubor obcí s rozšířenou působností lepších výsledků, než ostatní obce v dané velikostní kategorii, protože platí, čím nižší hodnota iRatingu, tím lepší hodnocení.

Graf 1: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 v roce 2013



I obce s rozšířenou působností Zlínského kraje dosáhly lepší ratingové hodnocení než ostatní obce s počtem obyvatel nad 2 000, i když rozdíl mezi oběma skupinami obcí nebyl výrazný. Obce s rozšířenou působností se v rámci krajů umístily na třetí příčce odspodu, zatímco ostatní obce odsadily pátou nejlepší pozici.

Ani jedna obec s rozšířenou působností v tomto kraji nezískala první tři nejlepší ratingové stupně, z ostatních obcí to byla více než pětina. Na druhé straně téměř polovina ostatních obcí obdržela stupeň „C+“, u obcí s rozšířenou působností to bylo jen 8 %. Ani jedna obec tohoto kraje s počtem obyvatel nad 2 000 nedostala poslední dva nejhorší ratingové stupně.

Graf 2: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 ve Zlínském kraji



Celkové příjmy obcí s rozšířenou působností v přepočtu na obyvatele byly v každém roce vyšší než u ostatních obcí. V roce 2013 se příjmy obcí s rozšířenou působností meziročně zvýšily o 4 %, u ostatních obcí to bylo o 12 %. Rozdíl mezi oběma skupinami obcí se u celkových příjmů na obyvatele v roce 2013 ve srovnání s předchozími lety snížil.

Graf 3: Celkové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Daňové příjmy tvoří rozhodující část příjmů obcí. V roce 2013 se na celkových příjmech obcí s rozšířenou působností podílely 64 %, což platí i pro ostatní obce. U obcí s rozšířenou působností se tento podíl zvyšoval rychleji než u ostatních obcí. V průměru získaly obce s rozšířenou působností ročně o 2 007 Kč na obyvatele více než ostatní obce. V roce 2013 se objem daňových příjmů obcí s rozšířenou působností zvýšil o 17 %, u ostatních obcí podstatně rychleji, a to o 27 %. Rozdíl mezi oběma skupina obcí tak byl v posledním roce nejnižší.

Graf 4: Daňové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Nedaňové příjmy tvoří zejména příjmy z pronájmu obecního majetku a příjmy z vlastní činnosti. V roce 2013 se na celkových příjmech podílely 11 % u obcí s rozšířenou působností a 14 % u ostatních obcí. Objem nedaňových příjmů připadající na jednoho obyvatel obcí s rozšířenou působností převyšoval objem peněz, které z tohoto zdroje získaly ostatní obce.

V průměru vynesly nedaňové příjmy obcím s rozšířenou působností ročně 2 663 Kč na obyvatele, a to bylo o 309 Kč na obyvatele více než, kolik získaly ostatní obce. Vzhledem k tomu, že se v roce 2013 objem nedaňových příjmů obcí s rozšířenou působností o 4 % snížil a u ostatní obcí naopak vzrostl o 5 %, se výše nedaňových příjmů na obyvatele v obou skupinách obcí sblížila.

Graf 5: Nedaňové příjmy v přepočtu na obyvatele



Investiční dotace představují nástroj státu na posílení kapitálových výdajů obcí. U relativně malého souboru obcí objem investičních dotací obvykle kolísá. V posledních třech letech se objem investičních dotací snižoval, a to u obou skupin obcí. V každém roce však obce s rozšířenou působností získaly v přepočtu na obyvatele nižší částku než ostatní obce. V průměru to bylo ročně 2 446 Kč na obyvatele, a to je o 915 Kč na obyvatele méně než ostatní obce. V roce 2013 obdržely obě skupiny obcí méně než polovinu jejich objemu z roku 2010.

Graf 6: Investiční dotace v přepočtu na obyvatele



Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích vypovídá o tom, jakou část svých příjmů věnuje obec na rozvoj a jakou utratí na provoz. Příliš nízký podíl naznačuje, že obec má jen tolik peněz, aby udržela úřad v chodu a poskytovala služby na nezměněné úrovni. Jejich vysoký podíl však může být spojen s budoucími provozními výdaji a tak omezovat již existující výdajové položky.

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích obcí s rozšířenou působností byl vesměs mnohem nižší než u ostatních obcí. V roce 2010 byl zhruba poloviční. V prvních třech letech se tento podíl u obcí s rozšířenou působností zvyšoval, zatímco u ostatních obcí vykazoval opačný trend. Velký odstup mezi oběma skupinami obcí je dán spíše vysokým podílem kapitálových výdajů ostatních obcí než nízkým podílem obcí s rozšířenou působností.

Graf 7: Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích



Obce s rozšířenou působností vykázaly v posledních čtyřech letech v kumulaci vyrovnaný rozpočet. Dosáhly schodek rozpočtu v prvních dvou letech, malý přebytek v roce 2012 a slušný podíl přebytku na příjmech v roce 2013. Ve stejném období ušetřily ostatní obce 3 % ze svých kumulovaných příjmů. Ve všech těchto čtyřech letech byly jejich výdaje vždy nižší než příjmy. Nejvyšší podíl schodku na příjmech dosáhly v posledním roce daného období a byl stejný jako u obcí s rozšířenou působností.

Graf 8: Podíl salda na příjmech



I když obce s rozšířenou působností vykazovaly nižší podíl kapitálových výdajů na celkových než ostatní obce, dosahovaly vyšší dluh v přepočtu a obyvatele. Navíc se jejich dluh mezi lety 2010 až 2012 zvyšoval (+ 3 %), zatímco u ostatních obcí naopak klesal (- 9 %). Obce s rozšířenou působností měly v roce 2013 dluh ve výši 6 167 Kč na obyvatele, a to bylo o 2 968 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Objem dluhu byl mnohem stabilnější u ostatní obcí než u obcí s rozšířenou působností.

Graf 9: Dluh na obyvatele



Ve výdajích na vzdělávání byly obce s rozšířenou působností méně aktivní než ostatní obce. V průměru za poslední čtyři roky použily na tuto oblast 2 097 Kč na obyvatele, což je o 395 Kč na obyvatele méně než ostatní obce. Rozdíly mezi výdaji obou skupin obcí se postupně snižovaly. V roce 2013 se výdaje obou skupin obcí na vzdělávání zvýšily shodně o 17 %.

Graf 10: Výdaje na vzdělávání v přepočtu na obyvatele



U výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky byly aktivnější obce s rozšířenou působností. V průměru věnovaly na tuto oblast ročně 1 800 Kč na obyvatele, a to je o 654 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Objem jejich výdajů se však v čase snižoval, takže v roce 2013 už tvořil jen dvě třetiny objemu z roku 2010. V roce 2010 byly dokonce vyšší než výdaje na vzdělávání. U ostatních obcí tyto výdaje kolísaly, nejvyšší úrovně dosáhly v roce 2013. Obce s rozšířenou působností snížily v roce 2013 výdaje na kulturu o třetinu, zatímco ostatní obce je zvedly o téměř polovinu.

Graf 11: Výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky



Dotace podnikatelům zahrnují neinvestiční a investiční transfery podnikatelským subjektům, tedy obchodním společnostem a fyzickým osobám podnikatelům. Odrážejí příspěvek obce k rozvoji podnikatelského prostředí na jejich území.

V oblasti přímé podpory podnikatelům byly mnohem aktivnější obce s rozšířenou působností. V průměru vydaly ročně 465 Kč na obyvatele, a to je o 453 Kč na obyvatele více než ostatní obce. V roce 2013 zvýšily obce s rozšířenou působností tyto dotace o 2 %, ostatní obce na trojnásobek. I tak však objem jejich dotací tvořil pouhá 4 % objemu dotací obcí s rozšířenou působností.

Graf 12: Dotace podnikatelům



Jak velkou roli hraje podpora neziskovému sektoru u obou souborů obcí, naznačuje graf 13. Jedná se především o transfery obecně prospěšným společnostem a občanským sdružením. Obce s rozšířenou působností podpořily neziskový sektor v průměru ročně částkou 487 Kč na obyvatele, což je o 227 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Výdaje obcí na tuto oblast kolísaly, nejvyšší hodnoty dosáhly u obcí s rozšířenou působností v roce 2013, u ostatních obcí o rok dříve. Podpora neziskovému sektoru obcí s rozšířenou působností byla s výjimkou roku 2012 vyšší než podpora podnikatelům. U ostatních obcí byla ve všech letech několikanásobně vyšší.

Graf 13: Dotace neziskovému sektoru



Zpět
© 2017 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2017