Logo

 Ekonomické ukazatele krajů 

Olomoucký kraj

5. 12. 2014

V Olomouckém kraji existuje 46 obcí s počtem obyvatel nad 2 000, z toho má status obce s rozšířenou působností 13, tedy 28 %. V následujícím textu porovnáváme vybrané indikátory vypovídající o různých aspektech hospodaření obcí s rozšířenou působností se souborem ostatních obcí v daném kraji.

Jako první začínáme souhrnným ukazatelem finanční situace obcí, a to iRatingem. Tento ukazatel vypovídá o finanční stabilitě obce. Každé obci se na základě řady finančních a nefinančních charakteristik přiděluje jeden ze 7 stupňů ratingové škály. Nejlépe hospodařící obce získávají stupeň „A“, nejhorší stupeň „C-„. Ratingový ukazatel tak diferencuje stupeň rizika, od subjektů bez rizika až po subjekty s vysokým rizikem ohrožujícím stabilitu fungování obce.

Propočet iRatingu vychází z veřejně dostupných údajů v účetních a rozpočtových výkazech obcí a provádí se hromadně na základě modelu. Pro rychlý náhled uvádíme také průměrný iRating za obě skupiny obcí.

Z hlediska porovnání obou souborů obcí bez ohledu na krajskou příslušnost dosáhl soubor obcí s rozšířenou působností lepších výsledků, než ostatní obce v dané velikostní kategorii, protože platí, čím nižší hodnota iRatingu, tím lepší hodnocení.

Graf 1: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 v roce 2013



Jak obce s rozšířenou působností, tak i ostatní obce s počtem obyvatel nad 2 000 v Olomouckém kraji získaly páté nejhorší ratingové ocenění mezi kraji. Stejně jako v mnoha krajích byly přitom obce s rozšířenou působností lepší než ostatní obce. Pouze 16 % obcí s rozšířenou působností dostalo nejhorší ratingový stupeň „C“ až „C-“, zatímco u ostatních obcí to byla téměř polovina z nich.

Graf 2: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 v Olomouckém kraji



Celkové příjmy (v přepočtu na obyvatele) obcí s rozšířenou působností byly vesměs vyšší než u ostatních obcí. V průměru za celé období to bylo ročně o 5 226 Kč na obyvatele více. Výjimkou byl rok 2013, ve které se celkové příjmy obcí s rozšířenou působností meziročně zvýšily o 4 %, zatímco v případě ostatních obcí to bylo o 24 % a v přepočtu na obyvatele tak byly o 1 272 Kč vyšší než u obcí s rozšířenou působností.

Graf 3: Celkové příjmy obcí



Daňové příjmy tvoří rozhodující část příjmů obcí. V roce 2013 tvořily 67 % celkových příjmů obcí s rozšířenou působností a 54 % u ostatních obcí. V roce 2013 se meziročně zvýšily o 16 % u obcí s rozšířenou působností a o 28 % u ostatních obcí. Daňové příjmy v přepočtu na obyvatele byly v každém z posledních čtyř let vyšší u obcí s rozšířenou působností než u ostatních obcí. V průměru za dané období to bylo o 1 907 Kč na obyvatele více. Rozdíl mezi daňovými příjmy na obyvatele u obou skupin obcí byl v roce 2013 nejnižší. Nárůst podílu daňových příjmů obcí s rozšířenou působností na jejich celkových příjmech byl mnohem vyšší než u ostatních obcí.

Graf 4: Daňové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Nedaňové příjmy tvoří zejména příjmy z pronájmu obecního majetku a příjmy z vlastní činnosti. V rámci této příjmové kategorie získaly obce s rozšířenou působností méně peněz v přepočtu na obyvatele než ostatní obce. V průměru to bylo každý rok o 611 Kč na obyvatele méně. Rozdíl mezi oběma skupinami se až do roku 2012 zvyšoval, v roce 2013 došlo k jeho snížení. V roce 2013 se nedaňové příjmy na celkových příjmech podílely 11 % u obcí s rozšířenou působností a 14 % u ostatních obcí. U obcí s rozšířenou působností se tento podíl postupně zvyšoval, u ostatních obcí vykazoval opačnou tendenci.

Graf 5: Nedaňové příjmy v přepočtu na obyvatele



Investiční dotace představují nástroj státu na posílení kapitálových výdajů obcí. U relativně malého souboru obcí objem investičních dotací obvykle kolísá. Platilo to pro ostatní obce, zatímco u obcí s rozšířenou působností se objem investičních dotací postupně snižoval. V prvních dvou letech byly úspěšnější obce s rozšířenou působností, v posledních dvou pak ostatní obce. V průměru získaly obce s rozšířenou působností ročně o 785 Kč investičních dotací v přepočtu na obyvatele méně než ostatní obce.

Graf 6: Investiční dotace v přepočtu na obyvatele



Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích vypovídá o tom, jakou část svých příjmů věnuje obec na rozvoj a jakou utratí na provoz. Příliš nízký podíl naznačuje, že obec má jen tolik peněz, aby udržela úřad v chodu a poskytovala služby na nezměněné úrovni. Jejich vysoký podíl však může být spojen s budoucími provozními výdaji a tak omezovat již existující výdajové položky.

Obce s rozšířenou působností získaly nejen méně na investičních dotacích v přepočtu na obyvatele, ale i jejich podíl kapitálových výdajů na celkových byl nižší. Odstup podílu kapitálových výdajů na celkových u obce s rozšířenou působností od ostatních obcí se postupně zvyšoval.

Graf 7: Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích



Všechny obce s počtem obyvatel nad 2 000 vykázaly přebytek rozpočtu ve všech posledních čtyřech letech s výjimkou obcí s rozšířenou působností v roce 2011. I v tomto případě byl podíl schodku na celkových příjmech velmi malý. Celkově ušetřily obce s rozšířenou působností od roku 2010 3 % z kumulovaných příjmů, zatímco ostatní obce 4 %. Obce s rozšířenou působností však dosáhly poměrně vysoký podíl přebytku na celkových příjmech v roce 2012 a 2013.

Graf 8: Podíl salda na příjmech



Obce s rozšířenou působností měly v každém z posledních čtyř let nižší dluh v přepočtu na obyvatele než ostatní obce. V roce 2013 dosáhl jejich dluh výše 4 659 Kč na obyvatele, zatímco u ostatních obcí to bylo o 1 334 Kč na obyvatele více. Dluh obcí s rozšířenou působností se postupně snižoval, pro ostatní obce to platí pouze pro první dva roky, poté došlo k jeho růstu.

Graf 9: Dluh na obyvatele



Výdaje na vzdělávání v přepočtu na obyvatele byly u obcí s rozšířenou působností v průměru ročně o 240 Kč nižší než u ostatních obcí. Nejvyšší rozdíl existoval v roce 2010 (819 Kč na obyvatele), v roce 2012 byly naopak tyto výdaje o něco vyšší u obcí s rozšířenou působností. Výdaje na vzdělávání obcí s rozšířenou působností meziročně kolísaly, u ostatních obcí klesaly až do roku 2012 a poté se zvýšily.

Graf 10: Výdaje na vzdělávání v přepočtu na obyvatele



U výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky byly aktivnější obce s rozšířenou působností. V průměru věnovaly na tuto oblast ročně o 171 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Jejich převaha však existovala pouze v posledních třech letech daného období. Výdaje na kulturu se v roce 2011 meziročně snížily na polovinu. V roce 2013 vydaly obce s rozšířenou působností na kulturu více peněz než v roce 2010, což pro ostatní obce neplatí.

Graf 11: Výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky



Dotace podnikatelům zahrnují neinvestiční a investiční transfery podnikatelským subjektům, tedy obchodním společnostem a fyzickým osobám podnikatelům. Odrážejí příspěvek obce k rozvoji podnikatelského prostředí na jejich území.

Jako u ostatních krajů tak i ve Zlínském kraji převažují u dotací podnikatelům obce s rozšířenou působností. V průměru věnovaly na tuto oblast ročně 474 Kč na obyvatele, a to je o 438 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Roční objem peněz na tyto dotace kolísal u obou skupin obcí.

Graf 12: Dotace podnikatelům



Jak velkou roli hraje podpora neziskovému sektoru u obou souborů obcí, naznačuje graf 13. Jedná se především o transfery obecně prospěšným společnostem a občanským sdružením. Tak jako u dotací podnikatelům, tak i u dotací neziskovému sektoru dominovaly obce s rozšířenou působností. Rozdíl mezi oběma skupinami obcí byl však nepoměrně menší. Obce s rozšířenou působností vydaly v průměru ročně o 95 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Obce s rozšířenou působností věnovaly více peněz podnikatelům než neziskovému sektoru, u ostatních obcí to bylo obráceně. V roce 2013 se objem dotací neziskovému sektoru u obcí s rozšířenou působností meziročně snížil, u ostatních obcí naopak vzrostl.

Graf 13: Dotace neziskovému sektoru



Zpět
© 2017 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2017