Logo

 Ekonomické ukazatele krajů 

Moravskoslezský kraj

5. 12. 2014

V Moravskoslezském kraji existuje 75 obcí s počtem obyvatel nad 2 000, z toho má status obce s rozšířenou působností 22, tedy 29 %. V následujícím textu porovnáváme vybrané indikátory vypovídající o různých aspektech hospodaření obcí s rozšířenou působností se souborem ostatních obcí v daném kraji.

Jako první začínáme souhrnným ukazatelem finanční situace obcí, a to iRatingem. Tento ukazatel vypovídá o finanční stabilitě obce. Každé obci se na základě řady finančních a nefinančních charakteristik přiděluje jeden ze 7 stupňů ratingové škály. Nejlépe hospodařící obce získávají stupeň „A“, nejhorší stupeň „C-„. Ratingový ukazatel tak diferencuje stupeň rizika, od subjektů bez rizika až po subjekty s vysokým rizikem ohrožujícím stabilitu fungování obce.

Propočet iRatingu vychází z veřejně dostupných údajů v účetních a rozpočtových výkazech obcí a provádí se hromadně na základě modelu. Pro rychlý náhled uvádíme také průměrný iRating za obě skupiny obcí.

Z hlediska porovnání obou souborů obcí bez ohledu na krajskou příslušnost dosáhl soubor obcí s rozšířenou působností lepších výsledků, než ostatní obce v dané velikostní kategorii, protože platí, čím nižší hodnota iRatingu, tím lepší hodnocení.

Graf 1: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 v roce 2013



Také v Moravskoslezském kraji získaly obce s rozšířenou působností lepší ratingové hodnocení než ostatní obce v kraji s počtem obyvatel nad 2 000. Z hlediska průměrného ratingu obou skupin obcí nebyl mezi nimi výraznější rozdíl. V rámci všech krajů měly obce s rozšířenou působností druhé nejhorší hodnocení a ostatní obce pak čtvrté nejhorší hodnocení. Ani jedna obec s rozšířenou působností nedostala první dva nejlepší ratingové stupně. To se podařilo pěti obcím z druhé skupiny. Nejhorší ocenění („C-) dostalo v tomto kraji osm obcí, z toho pouze dvě patří do skupiny obcí s rozšířenou působností.

Graf 2: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 v Moravskoslezském kraji



Tak jako v ostatních krajích vykazovaly obce Moravskoslezského kraje s rozšířenou působností vyšší celkové příjmy v přepočtu na obyvatele než ostatní obce s počtem obyvatel nad 2 000. Nejmenší rozdíl mezi oběma skupinami obcí byl v roce 2013. V průměru tak obce s rozšířenou působností dostaly ročně 23 531 Kč na obyvatele, a to bylo o 6 278 Kč na obyvatele více než ostatní obce. V roce 2013 však dosáhl rozdíl mezi nimi jen 3 082 Kč.

Graf 3: Příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Daňové příjmy tvoří rozhodující část příjmů obcí. V roce 2013 se na celkových příjmech podílely 58 % u obcí s rozšířenou působností a 60 % u ostatních obcí. V roce 2013 se daňové příjmy obcí s rozšířenou působností zvýšily o 14 % a u ostatních obcí o 24 %. I tak však obce s rozšířenou působností vykázaly v průměru ročně daňové příjmy v přepočtu na obyvatele ve výši 11 019, což bylo o 1 742 Kč na obyvatele více než ostatní obce. V roce 2013 byl rozdíl mezi oběma skupinami obcí nejmenší.

Graf 4: Daňové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Nedaňové příjmy tvoří zejména příjmy z pronájmu obecního majetku a příjmy z vlastní činnosti. V roce 2013 se na celkových příjmech podílely 17 % u obcí s rozšířenou působností a 12 % u ostatních obcí. Zatímco objem nedaňových příjmů obcí s rozšířenou působností se v posledních čtyřech letech převážně zvyšoval, u ostatních obcí docházelo k poklesu. V roce 2013 se objem nedaňových příjmů obcí s rozšířenou působností zvýšil o 1 %, u ostatních obcí se o 3 % snížily.

Graf 5: Nedaňové příjmy v přepočtu na obyvatele



Investiční dotace představují nástroj státu na posílení kapitálových výdajů obcí. U relativně malého souboru obcí objem investičních dotací obvykle kolísá. V tomto kraji to platilo u obou souborů obcí. Obce s rozšířenou působností dosáhly nejvyššího objemu investičních dotací v roce 2010, ostatní obce pak v roce 2011. V roce 2013 se objem investičních dotací zvýšil po předchozím poklesu. V průměru obdržely obce s rozšířenou působností ročně o 1 357 Kč na obyvatele méně než ostatní obce. V roce 2013 byl tento rozdíl o něco menší.

Graf 6: Investiční dotace v přepočtu na obyvatele



Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích vypovídá o tom, jakou část svých příjmů věnuje obec na rozvoj a jakou utratí na provoz. Příliš nízký podíl naznačuje, že obec má jen tolik peněz, aby udržela úřad v chodu a poskytovala služby na nezměněné úrovni. Jejich vysoký podíl však může být spojen s budoucími provozními výdaji a tak omezovat již existující výdajové položky.

Obce s rozšířenou působností získaly nižší objem investičních dotací v přepočtu na obyvatele než ostatní obce a to může být i jednou z příčin jejich nižšího podílu kapitálových výdajů na celkových. Ostatní obce vykázaly ve všech posledních čtyřech letech vyšší podíl kapitálových výdajů na celkových a rozdíl byl markantní. Je však pravda, že tento ukazatel byl poměrně vysoký i ve srovnání ostatních obcí mezi kraji a od roku 2011 se postupně snižoval, i když velmi mírně.

Graf 7: Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích



Obě skupiny obcí vykázaly v posledních čtyřech letech pouze jednou deficit rozpočtu, obce s rozšířenou působností poměrně značný v roce 2010 a ostatní obce velmi malý o rok později. Nejvyššího podílu přebytku rozpočtu na celkových příjmech dosáhly obě skupiny obcí v roce 2013, přičemž vyšší byl u obcí s rozšířenou působností. Celkově však obce s rozšířenou působností uspořily v posledních čtyřech letech 2,7 % kumulovaných příjmů a ostatní obce pak 3,4 %.

Graf 8: Podíl salda na příjmech



Obce s rozšířenou působností vykazovaly většinou vyšší dluh na obyvatele než ostatní obce. Jejich dluh se však v čase snižoval, zatímco dluh ostatních obcí rostl. V roce 2013 se úroveň dluhu na obyvatele v obou skupinách obcí téměř vyrovnala. Mezi rokem 2010 a 2013 se dluh obcí s rozšířenou působností snížil o 13 %, zatímco dluh ostatních obcí narostl o 27 %.

Graf 9: Dluh na obyvatele



Obce s rozšířenou působností použily v průměru ročně na oblast vzdělávání méně peněz v přepočtu na obyvatele než ostatní obce, a to o 202 Kč. Přitom v prvních dvou letech daného období to bylo obráceně. Ovšem výdaje na vzdělávání ostatních obcí od roku 2011 rostly, zatímco v případě obcí s rozšířenou působností se snižovaly. V roce 2013 se u obcí s rozšířenou působností snížily o 7 % navzdory poměrně razantnímu růstu celkových příjmů, u ostatních obcí se naopak zvýšily o 8 %.

Graf 10: Výdaje na vzdělávání v přepočtu na obyvatele



Na rozdíl od výdajů na vzdělání byly v oblasti péče o kulturu, církve a sdělovací prostředky aktivnější obce s rozšířenou působností než ostatní obce. V průměru na tuto oblast vydaly ročně 1 241 Kč na obyvatele, a to je o 381 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Objem jejich výdajů se však v čase snižoval, v případě ostatních obcí značně kolísal. V roce 2013 se objem peněz, které obce s rozšířenou působností věnovaly, na kulturu o 1 % snížil, zatímco u ostatních obcí se o 36 % zvýšil, ovšem po poměrně hlubokém poklesu v předchozím roce.

Graf 11: Výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky



Dotace podnikatelům zahrnují neinvestiční a investiční transfery podnikatelským subjektům, tedy obchodním společnostem a fyzickým osobám podnikatelům. Odrážejí příspěvek obce k rozvoji podnikatelského prostředí na jejich území.

V přímé podpoře podnikatelů byly mnohem aktivnější obce s rozšířenou působností. V průměru věnovaly na tuto oblast ročně 317 Kč na obyvatele, což bylo o 273 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Navíc, zvyšovaly obce s rozšířenou působností objem peněz na tuto oblast, zatímco ostatní obce jej snižovaly, takže rozdíly mezi oběma skupinami obcí narůstaly.

Graf 12: Dotace podnikatelům



Jak velkou roli hraje podpora neziskovému sektoru u obou souborů obcí, naznačuje graf 13. Jedná se především o transfery obecně prospěšným společnostem a občanským sdružením. Stejně jako u dotací podnikatelům, byly i u dotací neziskovému sektoru štědřejší obce s rozšířenou působností. V průměru poskytly na tuto oblast ročně 414 Kč na obyvatele, a to je o 194 Kč na obyvatele více než ostatní obce. V roce 2013 byl objem peněz pro neziskový sektor v obou případech větší než v roce 2010. A obě skupiny obcí daly více peněz na dotace neziskovému sektoru než na dotace podnikatelům. Mnohem větší rozdíl nalezneme u ostatních obcí.

Graf 13: Dotace neziskovému sektoru



Zpět
© 2017 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2017