Logo

 Ekonomické ukazatele krajů 

Středočeský kraj

8. 12. 2014

Ve Středočeském kraji existuje 106 obcí s počtem obyvatel nad 2 000, z toho má postavení obce s rozšířenou působností 26, což je jedna čtvrtina z nich. V následujícím textu porovnáváme vybrané indikátory vypovídající o různých aspektech hospodaření obcí s rozšířenou působností se souborem ostatních obcí v daném kraji.

Jako první začínáme souhrnným ukazatelem finanční situace obcí, a to iRatingem. Tento ukazatel vypovídá o finanční stabilitě obce. Každé obci se na základě řady finančních a nefinančních charakteristik přiděluje jeden ze 7 stupňů ratingové škály. Nejlépe hospodařící obce získávají stupeň „A“, nejhorší stupeň „C-„. Ratingový ukazatel tak diferencuje stupeň rizika, od subjektů bez rizika až po subjekty s vysokým rizikem ohrožujícím stabilitu fungování obce.

Propočet iRatingu vychází z veřejně dostupných údajů v účetních a rozpočtových výkazech obcí a provádí se hromadně na základě modelu. Pro rychlý náhled uvádíme také průměrný iRating za obě skupiny obcí.

Z hlediska porovnání obou souborů obcí bez ohledu na krajskou příslušnost dosáhl soubor obcí s rozšířenou působností lepších výsledků, než ostatní obce v dané velikostní kategorii, protože platí, čím nižší hodnota iRatingu, tím lepší hodnocení.

Graf 1: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 v roce 2013



Ratingové hodnocení obcí tohoto kraje, které mají více než 2 000 obyvatel, se v obou skupinách výrazněji neliší. Přitom ostatní obce získaly nejlepší ratingové hodnocení v rámci všech krajů, zatímco obce s rozšířenou působností obsadily až osmé místo.

Ani jedna obec s rozšířenou působností v daném kraji nedostala nejlepší hodnocení, avšak tyto obce zcela chybí i ve dvou nejhorších kategoriích. Naproti tomu ostatní obce vykázaly jak nejlepší, tak i poměrně špatné hodnocení. Nicméně v souhrnu dopadly o něco lépe než obce s rozšířenou působností.

Graf 2: iRating obcí s počtem obyvatel nad 2000 ve Středočeském kraji



Graf 3 ukazuje, kolik peněz v přepočtu na obyvatele získaly obce obou skupin. Celkové příjmy obcí s rozšířenou působností byly vyšší než u ostatních obcí, jejich odstup se začal snižovat až po roce 2011. V průměru za poslední čtyři roky obdržely obce s rozšířenou působností ročně o 6 300 Kč na obyvatele více než ostatní obce. V roce 2013 to však bylo pouze 3 129 Kč na obyvatele. V tomto roce se příjmy obcí s rozšířenou působností zvýšily o 6 %, ostatním obcí však rostly více než dvakrát rychleji.

Graf 3: Příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Daňové příjmy tvoří rozhodující část příjmů obcí. V roce 2013 to bylo 60 % u obcí s rozšířenou působností a 62 % u ostatních obcí. Jejich meziroční růst dosáhl u obcí s rozšířenou působností výše 16 % a o deset procentních bodů více to bylo u ostatních obcí. Rychlý růst daňových příjmů byl podmíněn novelou rozpočtového určení daní. V průměru získaly obce s rozšířenou působností ročně o 1 832 Kč na obyvatele více než ostatní obce.

Graf 4: Daňové příjmy obcí v přepočtu na obyvatele



Nedaňové příjmy, které tvoří zejména příjmy z pronájmu obecního majetku a příjmy z vlastní činnosti, se na celkových příjmech podílely kolem 11 % v obou skupinách. I zde je projevila převaha obcí s rozšířenou působností. V průměru za celé období byly jejich nedaňové příjmy ročně o 409 Kč vyšší než u ostatních obcí.

Graf 5: Nedaňové příjmy v přepočtu na obyvatele



Investiční dotace představují nástroj státu na posílení kapitálových výdajů obcí. V této oblasti byly úspěšnější ostatní obce, protože získaly v průměru každý rok o 1 170 Kč více než obce s rozšířenou působností. Více dostaly každý rok, největší rozdíl zaznamenaly v roce 2010, ve kterém obdržely dvojnásobnou hodnotu ve srovnání s obcemi s rozšířenou působností.

Graf 6: Investiční dotace v přepočtu na obyvatele



Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích vypovídá o tom, jakou část svých příjmů věnuje obec na rozvoj a jakou utratí na provoz. Příliš nízký podíl naznačuje, že obec má jen tolik peněz, aby udržela úřad v chodu a poskytovala služby na nezměněné úrovni. Jejich vysoký podíl však může být spojen s budoucími provozními výdaji a tak omezovat již existující výdajové položky.

S vyšším objemem investičních dotací ostatních obcí koresponduje i jejich vyšší podíl kapitálových výdajů na celkových než u obcí s rozšířenou působností. Podíl kapitálových výdajů ostatních obcí přesahoval ve všech posledních čtyřech letech 30 %, zatímco u obcí s rozšířenou působností se pohyboval od 21 % do 25 %.

Graf 7: Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích



S výjimkou roku 2010 u obcí s rozšířenou působností vykázaly oba soubory přebytek rozpočtu, i když rozdílně velký. V souhrnu za poslední čtyři roky ušetřily obce s rozšířenou působností 1 % celkových příjmů, zatímco ostatní obce 3 %. Nejvyššího podílu přebytku na celkových příjmech vykázaly obě skupiny obcí v roce 2013.

Graf 8: Podíl salda na příjmech



I když obce s rozšířenou působností disponovaly vyšším objemem peněz v přepočtu na obyvatele než ostatní obce, vykazovaly vyšší dluh na hlavu. Platí to o celém období posledních čtyř let. V roce 2013 dosáhly obce s rozšířenou působností téměř dvojnásobné výše dluhu na obyvatele ve srovnání s ostatními obcemi. Zatímco dluh ostatních obcí se mírně snižoval (mezi rokem 2010 a 2013 o 4 %), dluh obcí s rozšířenou působností postupně narůstal (+ 5 %).

Graf 9: Dluh na obyvatele



Středočeský kraj patří k několika málo krajům, ve kterých obce s rozšířenou působností vynakládaly na vzdělávání v přepočtu na obyvatele méně, než ostatní obce. V průměru za celé období to bylo každoročně o 622 Kč na obyvatele méně, v roce 2013 byl rozdíl 455 Kč na obyvatele. Rozdíl se postupně snižoval, ale jen do roku 2013, ve kterém se zvýšil.

Graf 10: Výdaje na vzdělávání v přepočtu na obyvatele



U výdajů na kulturu, církve a sdělovací prostředky byly štědřejší naopak obce s rozšířenou působností. V průměru vydaly na tuto oblast každý rok o 495 Kč na obyvatele více než ostatní obce. Mezi rokem 2010 a 2013 zvýšily obce s rozšířenou působností tyto výdaje o 18 %, zatímco ostatní obce jen o 5 %. Až do roku 2012 včetně se odstup obcí s rozšířenou působností zvyšoval.

Graf 11: Výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky



Dotace podnikatelům zahrnují neinvestiční a investiční transfery podnikatelským subjektům, tedy obchodním společnostem a fyzickým osobám podnikatelům. Odrážejí příspěvek obce k rozvoji podnikatelského prostředí na jejich území.

Na dotace podnikatelskému prostředí vydávaly ostatní obce zanedbatelnou částku, která nedosahovala ani desetinu toho, co utratily obce s rozšířenou působností v přepočtu na obyvatele. V průměru dosáhly dotace podnikatelům u obcí s rozšířenou působností výše 378 Kč na obyvatele ročně, zatímco u ostatních obcí to bylo jen 21 Kč na obyvatele.

Graf 12: Dotace podnikatelům



Jak velkou roli hraje podpora neziskovému sektoru u obou souborů obcí, naznačuje graf 13. Jedná se především o transfery obecně prospěšným společnostem a občanským sdružením. Stejně jako u dotací podnikatelům byly i u dotací neziskovému sektoru aktivnější obce s rozšířenou působností, i když rozdíly mezi oběma skupinami byly menší. U obou skupina obcí je od roku 2011 patrný mírný vzestup. V průměru vydaly obce s rozšířenou působností na tuto oblast každý rok 444 Kč na obyvatele, což je více než kolik utratily na dotacích podnikatelům. Ostatní obce vydaly zhruba polovinu této částky a bylo to rovněž více než u dotací podnikatelům.

Graf 13: Dotace neziskovému sektoru



Zpět
© 2017 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2017