Logo

 Ekonomické ukazatele krajů 

Praha

8. 12. 2014

V následujícím textu uvádíme hodnocení hospodaření hlavního města, a to na základě vybraných charakteristik a jejich vývoje v období let 2010 až 2013.

Celkové příjmy Prahy se snižovaly až do roku 2013, v roce 2013 se zvýšily, avšak pouze o 1 %. Naproti tomu jejich výdaje klesaly ve všech posledních čtyřech letech. V prvních dvou letech se schodek rozpočtu Prahy podílel na jejích celkových příjmech shodně 3 %, v dalších dvou letech vykázala Praha přebytek, jejíž podíl na celkových příjmech se zvýšil, a to z 3 % v roce 2012 na 7 % v roce 2013. Praha dokázala uspořit část svých příjmů i v situaci, kdy se její příjmy meziročně snížily (rok 2012) nebo jen velmi mírně vzrostly. Za poslední čtyři roky tak Praha ušetřila 2,2 mld. Kč, resp. 2 % kumulovaných příjmů, které v daném období získala.

Graf 1: Příjmy a výdaje Prahy (mld. Kč)



Na růstu celkových příjmů v roce 2013 o 0.3 mld. Kč se podílel zejména růst daňových příjmů (+ 0,9 mld. Kč) a zvýšení dotací (+ 0,6 mld. Kč). Růst těchto příjmových položek zčásti kompenzoval značný pokles nedaňových příjmů (- 1,1 mld. Kč). Výnos z prodeje majetku byl zanedbatelný a meziročně se snížil. O přírůstek dotací se „zasloužily“ dotace neinvestiční, protože objem investičních dotací se meziročně o 0,4 mld. Kč snížil. Objem investičních dotací, které Praha v posledních čtyřech letech dostala, se snižoval každý rok. K největšímu poklesu došlo v roce 2012 a to na polovinu objemu z roku 2011.

Struktuře celkových příjmů dominovaly příjmy daňové. Změna podílu dotací na celkových příjmech mezi rokem 2011 a 2012 byla dána převodem výplaty dávek v nezaměstnanosti z Prahy na úřad práce. V důsledku toho se snížily nejen dotace, ale i běžné výdaje Prahy. V roce 2013 se mírně zvýšil jak podíl dotací, tak i daňových příjmů, a to na úkor nedaňových příjmů.

Graf 2: Struktura příjmů Prahy



Celkové výdaje Prahy se v posledních čtyřech letech snižovaly. V roce 2013 to bylo o 2,4 mld. Kč méně, než kolik Praha utratila v roce 2012. K poklesu celkových výdajů přispěly výlučně kapitálové výdaje (- 3,9 mld. Kč), běžné výdaje jejich pokles z části kompenzovaly (+ 1,5 mld. Kč). Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích se postupně snižoval z 30 % v roce 2010 až na 23 % v roce 2013, ve kterém bylo také snížení tohoto podílu největší.

Graf 3: Vývoj výdajů Prahy (mld. Kč)



Dluh Prahy se po poklesu v roce 2012 zvyšoval. Mezi rokem 2010 až 2012 to bylo o 45 %. K nevyššímu nárůstu došlo v roce 2012. Více než polovinu dluhu tvoří bankovní úvěry, zbývající část komunální obligace.

Dluh Prahy byl v posledních čtyřech letech vždy vyšší než její krátkodobý finanční majetek. Objem krátkodobého finančního majetku až do roku 2012 v podstatě kopíroval vývoj dluhu, v roce 2013 byl rozdíl mezi jeho objem a objemem dluhu nejmenší. Podíl dluhu v roce 2013 na průměru celkových příjmů za poslední čtyři roky dosáhl výše 60 % a je na hranici, kterou Ministerstvo financí považuje za únosnou.

Podíl cizích zdrojů na celkových aktivech se mírně zvyšoval, a to z 10 % v roce 2010 až na 12 % v roce 2013. Podle všech měřítek je velmi nízký a neohrožuje finanční stabilitu města.

Graf 4: Dluh a krátkodobý finanční majetek Prahy (mld. Kč)



Výdaje na vzdělávání vykazovaly až do roku 2012 klesající trend, v roce 2013 se zvýšily o 1 %. Klesajícím trendem se vyznačovaly i výdaje na kulturu, církve a sdělovací prostředky. Mezi rokem 2010 a 2013 se snížily o 28 %. Na oblast tělovýchovy a zájmové činnosti vynakládala Praha nejméně ze všech zde uváděných směrů. V roce 2013 se však zvýšily o 65 %, mezi rokem 2010 a 2013 vzrostly o 24 %.

Dotace podnikatelům (souhrn investičních dotací obchodních společnostem a fyzickým osobám podnikatelům) představovaly největší objem v rámci zde uváděných výdajových směrů. I když se v roce 2013 snížily o 4 %, v období let 210 až 2013 vzrostly o 12 %. Na celkových výdajích v roce 2013 se tyto podílely 28 %, výdaje na vzdělávání měly o pět procentních bodů nižší. Převážná část dotací podnikatelům byla neinvestičních.

Podpora neziskovému sektoru formou neinvestičních a v menší míře i investičních dotací vykazovala rovněž klesající trend, který se v roce 2013 zastavil, když jejich objem se zvýšil 31 %. Největší pokles zaznamenaly dotace neziskovému sektoru v roce 2012, ve které se snížily téměř na jednu pětinu objemu předchozího roku. Jedná se však vcelku o malé částky, na celkových výdajích se tyto dotace podílely pouze 2 %. V řadě obcí bývá objem dotací neziskovému sektoru vyšší než objem dotací podnikatelům.

Těchto pět výdajových položek se na celkových výdajích v roce 2013 podílelo téměř 60 %.

Graf 5: Vybrané výdaje v mld. Kč - Praha



Zpět
© 2017 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2017