Logo

 Napsali o projektu 

Vysočina, nejlepší místo pro byznys

27. 4. 2017

Na prvních místech srovnávacího výzkumu skončil Pelhřimov, Humpolec a Jihlava.

Tři města u dálnice D1 na půli cesty mezi Prahou a Brnem ovládla 9. ročník srovnávacího výzkumu Město pro byznys. Zvítězil Pelhřimov, na druhém místě skončil Humpolec a na třetím Jihlava. Poprvé byla letos udělena také cena Energetický starosta roku, kterou získal Miloš Izák z Moravské Třebové.

Výzkum Město pro byznys srovnává celkem 205 obcí a 22 městských částí Prahy ve dvou hlavních oblastech - podnikatelském prostředí a přístupu veřejné správy. V první se hodnotí například počet podnikatelů a zaměstnavatelů vzhledem k velikosti města, kvalita lokality včetně dopravní dostupnosti, ceny pozemků a bytů a znečištění životního prostředí, přírůstek a věková struktura obyvatel, míra nezaměstnanosti, výše mezd a počet studentů a učňů.

V kategorii, která zkoumá přístup veřejné správy, se města srovnávají podle výše městských investic, nákladů na splácení dluhů nebo čerpání evropských dotací. Rovněž se posuzuje kvalita komunikace s podnikateli a občany, výše různých poplatků a daně z nemovitosti a kvality základních škol.

Města z Vysočiny se na předních místech výzkumu soutěže Město pro byznys umísťují pravidelně. Humpolec čtyřikrát vyhrál a třikrát skončil druhý, Pelhřimov byl před dvěma lety druhý a pětkrát se umístil v první desítce a Jihlava se k ní několikrát přiblížila, naposledy loňským 11. místem. Jejich výsledkům pomáhá především dobrá dopravní dostupnost (kritéria soutěže očividně nebrala do úvahy opravy dálnice D1), vysoký počet podnikatelů a firem, stabilní hospodaření a velký počet studentů a učňů. Cílem výzkumu, jehož mediálním partnerem je týdeník Ekonom, je poskytnout zpětnou vazbu radnicím.

Radnice seznámila podnikatele

Šestnáctitisícový Pelhřimov se na předních příčkách výzkumu umísťuje pravidelně hlavně díky relativně vysokému počtu podnikatelů a firem, nízké nezaměstnanosti. Městu také přibývají obyvatelé a má zdravé životní prostředí.

Pro nás je to velký úspěch a velká pocta. Není to krátkodobá záležitost, ale otázka dlouhodobého přístupu vedení města, i toho předchozího, k podnikatelské sféře,“ uvedl starosta vítězného města František Kučera při vyhlašování výsledků.

Město před třemi lety podle jeho slov uskutečnilo první setkání nejvýznamnějších zaměstnavatelů a podnikatelů. „Velice se nám to osvědčilo,“ hodnotí s odstupem starosta Kučera. Vedení města jim tehdy sdělilo své plány, seznámilo je s rozpočtem a podnikatelé zase měli možnost hovořit o svých potížích. „Bylo zajímavé, že se mnozí do té doby mezi sebou ani neznali,“ dodává Kučera.

V porovnání kvality podnikatelského prostředí skončil Pelhřimov celkově čtvrtý (viz tabulka na str. 49). Při hodnocení přístupu veřejné správy k občanům byl pak jedenáctý. Město bodovalo hlavně vysokým podílem kapitálových investic a velmi nízkými náklady na obsluhu dluhu.

V posledních letech jsme hodně investovali, nemáme žádné dluhy a vloni jsme navýšili kapitálový rozpočet. Z celkového rozpočtu jsme na kapitálové výdaje dali 48 procent, tedy 242 milionů, které použijeme na opravu chodníků, osvětlení, veřejnou zeleň, sport či zlepšení stavu škol,“ říká Kučera.

Pelhřimovu se také osvědčila spolupráce s firmami na investičních projektech. Se společností Agrostroj, která vyrábí zemědělské stroje a je jedním z největších zaměstnavatelů, se radnice domluvila na vybudování velkého kruhového objezdu v hodnotě 20 milionů korun. Firma dala 51 procent, město 49 procent. Křižovatka slouží firmě a je součástí průtahu městem. „Některé další podniky se podílejí na menších projektech. Tady vidím do budoucna velké možnosti,“ popisuje starosta.

Stejně jako v dalších místech Česka mají i pelhřimovské firmy potíže s nedostatkem pracovníků. Radnice se jim snaží pomáhat - loni prodala Agrostroji a společnosti Conteg, která vyrábí rozvaděče, pozemky na výstavbu bytových domů. „Dohromady postaví asi 200 bytových jednotek. Budou tak mít víc pracovníků a pro nás to bude významné v tom, že nám přibudou občané,“ říká pelhřimovský starosta František Kučera.

Humpolec: město nejen pro byznys

V minulosti nejlepší město pro podnikání tentokrát skončilo druhé, ačkoliv v kategorii hodnotící čistě kvalitu podnikatelského prostředí svého souseda o dvě příčky přeskočilo.

Já už si z toho dělám trochu legraci. Když se ptají, proč je Humpolec nejúspěšnější z devíti ročníků Města pro byznys, říkám, že ta kritéria vymýšlel někdo z Humpolce. Jenomže teď se asi odstěhoval do Pelhřimova,“ podotýká Jiří Kučera, který byl humpoleckým starostou poprvé zvolen v roce 2002.

Humpolec se tradičně spoléhá na vysoký podíl podnikatelů, firem a velkých zaměstnavatelů. Žije v něm i relativně hodně kvalifikovaných zaměstnanců a město disponuje poměrně vysokou kapacitou učilišť a středních odborných škol.

Když jsme v roce 2008 vyhráli poprvé, netušili jsme, jak velký má Humpolec potenciál. Je to řada věcí, těžko se specifikuje, čím přesně to je -velkým počtem firem, dobrou infrastrukturou, nebo polohou na dálnici? Asi je v Humpolci dobrá voda, protože se tam vaří dobré pivo,“ říká Kučera.

V hodnocení veřejné správy už Humpolec tak úspěšný není, v této kategorii skončil letos na 34. místě, čtyři příčky za Jihlavou na celkovém třetím místě.

Některé kvality města výhodné pro podnikatele jsou zároveň negativní pro obyvatele. Blízkost dálnice s sebou nese zvýšenou kriminalitu, nízká nezaměstnanost zase velký počet agenturních pracovníků.

Vždycky jsme si říkali, jaký je to úspěch, že nás takto hodnotí v Městu pro byznys. Dnes ale člověk spíš slyší: no jo, jsme město pro byznys, jenže já už 20 let nemám u domu chodník,“ říká Kučera. „Ne všichni to hodnotí úplně pozitivně, možná by chtěli klidnější město,“ dodává starosta.

Jako zásadní výhodu Humpolce vidí Jiří Kučera stabilní prostředí na radnici. „Od roku 1990 máme ve vedení města zástupce jedné strany. Lidi vědí, jak se město vyvíjí, co mohou očekávat. Je tam stabilní prostředí, nemění se každé čtyři roky, nerozpadají se koalice, takže i ta stabilita dává lidem jakousi jistotu,“ domnívá se starosta, který na radnici zastupuje ODS.

Jihlava: zdravé finance

Krajské město Vysočiny se na stupně vítězů Města pro byznys dostalo hlavně díky finanční stabilitě, čerpání evropských dotací a velkému podílu investic. „Je to výsledek dlouhodobé snahy o vyrovnaný rozpočet. Dařilo se nám čerpat evropské i národní dotace, takže jsme mohli investovat, hlavně do infrastruktury a školství,“ říká primátor Rudolf Chloupek. Město například obdrželo stomilionovou dotaci na rekonstrukci zoologické zahrady. Za dalších sto milionů z dotací zase rekonstruovalo kanalizační síť.

V oblasti veřejné správy skončila Jihlava celkově sedmá i díky velkému přírůstku obyvatel a vysokému podílu studentů a učňů odborných škol. Podle primátora ale v Jihlavě žije hodně lidí, kteří oficiálně nejsou občany města. „Je to problém, protože z nich nemáme daně, ale přitom využívají infrastrukturu. Potřebovali bychom, aby se u nás přihlašovali k trvalému pobytu,“ říká Chloupek.
O výstavbě obecních bytů Jihlava neuvažuje, ale má v plánu začít zřizovat startovací byty pro mladé lidí.

V samotném hodnocení podnikatelského prostředí však Jihlava příliš úspěšná nebyla, skončila na 30. místě. „Celkové umístění bylo obrovským překvapením. Podnikatelé si zatím spíše stěžovali na výši nájmů, na dopravní omezení a podobně. Jejich stížnostem moc nerozumím,“ říká primátor Chloupek. Velké jihlavské firmy, včetně největšího zaměstnavatele, společnosti Bosch, se podle primátora mnohem méně podílejí na životě města, než je obvyklé v západní Evropě. „Městu by prospělo, kdyby se zapojily víc,“ dodává.

Energetický starosta roku

Letos byla v rámci výzkumu Město pro byznys poprvé udělena cena nazvaná Energetický starosta roku za mimořádné osobní nasazení v oblasti hospodaření s energií. Z pěti finalistů - Litoměřic, Písku, Moravské Třebové, Přelouče a Skutče - vybrala porota starostu Moravské Třebové Miloše Izáka.

Město se pod jeho vedením jako první v republice pustilo do tzv. projektů EPC (Energy Performance Contracting, energetické služby se zárukou), kdy jsou úsporná opatření financována z dosažených úspor.

Poprvé to bylo v roce 2012, kdy Moravská Třebová takto renovovala kolem 630 svítidel veřejného osvětlení v rámci projektu v hodnotě 9,5 milionu korun. „Kouzlo spočívá v tom, že platíme jen za provoz. Investici zaplatil z úvěru zhotovitel, kterému ji splácíme z dosažených úspor, takže nás to nic nestojí,“ tvrdí Miloš Izák.

Přemýšleli jsme, co s veřejným osvětlením ve městě, ale nemohli jsme si dovolit za jeho rekonstrukci sami zaplatit. Tak jsme zkusili EPC a osvědčilo se to,“ dodává starosta.

Další projekt EPC spustilo město před dvěma lety. Tentokrát nechalo zateplit tři základní školy a další městské budovy. Jedenáctimilionovou investici opět splácí z úspor energie. Ročně tak Moravská Třebová ušetří zhruba 4,5 milionu korun. To inspirovalo i vedení dalších měst.

Ozývají se nám starostové a zajímají se, jak to u nás funguje. Někdy se i přijedou podívat. Teď jsme tady měli zástupce radnice z Kunovic a ozvali se i z Prahy 3,“ říká Izák.

Město pod vedením Miloše Izáka do svých budov zavádí energetický management a monitoruje provoz a spotřebu energie.

Zdroj: 27. 4. 2017/Ekonom/Jan Richter

Zpět
© 2017 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2017