Logo

 Napsali o projektu 

Jak si vedou Cheb, Aš a Mariánské Lázně v hospodaření?

1. 3. 2018

CRIF porovnává vybrané údaje hospodaření uvedených měst s průměrem stejných ukazatelů obcí stejné velikostní kategorie. Data čerpá z rozpočtových a účetních údajů obcí za rok 2016 a ukazatele jsou přepočteny na jednoho obyvatele.

Cheb
Město získalo v roce 2016 a 2015 druhé nejlepší ratingové hodnocení „B+“, což je o dva stupně výše než v předchozích letech. V období let 2013 až 2016 město ušetřilo 10 % svých souhrnných příjmů, a to je vyšší podíl než srovnatelně velké obce. V roce 2016 dokonce nepoužilo více než pětinu příjmů, které mělo v rozpočtu k dispozici. Více než pětina výdajů směřovala do kapitálových výdajů, což je srovnatelně velký podíl jako u obcí v dané velikostní kategorii. 

Kapitálovým výdajům města dominovaly výdaje na služby pro obyvatelstvo a v jejich rámci zejména výdaje na komunální služby. Rozpočet Chebu byl méně závislý na dotacích, zejména neinvestičních a více závislý na příjmech z prodeje majetku. Kapitálové příjmy v přepočtu na obyvatele byly téměř třikrát vyšší ve srovnání s obcemi dané velikostní kategorie. Nejvíce majetku město prodalo v roce 2016. Na rozdíl od ostatních obcí město nezažilo v roce 2016 výraznější propad dotací.

Příjmy města v přepočtu na obyvatele byly vyšší než u obcí v dané velikostní kategorii. Platí to o všech základních příjmových položkách s výjimkou neinvestičních dotací. Vyšší byly i výdaje, hlavně výdaje běžné. 

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 snížil na méně než polovinu, což je podstatně rychlejší pokles než u srovnatelně velkých obcí. Ve srovnání s obcemi v dané velikostní kategorii byl v roce 2016 třetinový. Objem krátkodobého finančního majetku stoupl na trojnásobek a byl vždy s výjimkou roku 2013 vyšší než objem dluhu. Město tak má dostatek peněz na okamžité splacení dluhu v případě nutnosti stejně jako na budoucí rozvoj. V roce 2016 dosáhl podíl dluhu na průměru příjmů pouhých 4,4 % a byl mnohem nižší než u srovnatelně velkých obcí.


Město získalo v roce 2016 druhé nejvyšší ratingové hodnocení „B+“, které je v porovnání s předchozími roky stabilní. V letech 2013 až 2016 ušetřilo 7 % svých souhrnných příjmů, což je více než 73 milionu Kč, přestože vykázalo ve dvou letech daného období schodek rozpočtu. V roce 2016 však nepoužilo téměř čtvrtinu příjmů, které mělo v rozpočtu k dispozici. V průměru směřovala více než čtvrtina celkových výdajů na investice, což je srovnatelný podíl jako u obcí v dané velikostní kategorii.

Rozpočet města byl z jedné pětiny závislý na dotacích. Na rozdíl od obcí v dané velikostní kategorii však bylo město velice úspěšné v získávání investičních dotací, ty se na celkovém objemu dotací podílely v průměru 65 %. Nelze se pak divit, že prodej majetku hrál v procesu financování investic menší roli. 

Město vykázalo o něco nižší celkové příjmy v přepočtu na obyvatele než srovnatelně velké obce.  Největší odstup se týkal neinvestičních dotací, které byly zhruba poloviční, a v menší míře i nedaňových příjmů s výjimkou příjmů z pronájmu majetku. Vyšší byly daňové příjmy města, a to i díky příjmům z loterií a hracích automatů a dani z nemovitosti.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 zvýšil o 6 %, u srovnatelných obcí došlo naopak k poklesu o 17 %. Jeho objem však byl v každém roce nižší než objem krátkodobého finančního majetku. Ve srovnání s obcemi v dané velikostní kategorii byl dluh v přepočtu na obyvatele sice vyšší, ale vyšší byl i objem krátkodobého finančního majetku, jehož hodnota se v posledních čtyřech letech zvýšila o téměř 30 %. V roce 2016 byl podíl dluhu na průměru příjmů za poslední čtyři roky 17 %, což je o něco více než u srovnatelně velkých obcí, avšak mnohem méně než je limit Ministerstva financí. 

Mariánské Lázně
V roce 2016 obdrželo město třetí nejvyšší ratingové hodnocení „B“. Mezi rokem 2013 až 2016 ušetřilo 6 % souhrnných příjmů, což představuje více než 78 milionu Kč. Na investice směřovalo v průměru 17 % výdajů, což je o deset procentních bodů méně než u srovnatelně velkých obcí.

Rozpočet města byl v mnohem menší míře závislý na dotacích a vykázal i nižší podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací. Běžné výdaje města byly v přepočtu na obyvatele vyšší, naopak kapitálové výdaje nižší. Celkové příjmy na obyvatele města byly vyšší než u srovnatelně velkých obcí. Zásluhu na tom měly především daňové příjmy (místní poplatky a příjmy z loterií a výherních hracích automatů) a nedaňové příjmy (příjmy z pronájmu majetku a z vlastní činnosti). Objem dotací se pohyboval na zhruba dvoutřetinové hladině oproti srovnatelně velkým obcím.

Počínaje rokem 2014 nevykazuje město žádný dluh podle metodiky Ministerstva financí. Město má dostatek zdrojů na zvýšení kapitálových výdajů.

Podrobnosti naleznete na: https://www.informaceoobcich.cz/

Zpět
© 2018 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2018