Logo

 Napsali o projektu 

Jak si vedou Prostějov, Hranice a Šumperk v hospodaření?

22. 3. 2018

CRIF porovnává vybrané údaje hospodaření uvedených měst s průměrem stejných ukazatelů obcí stejné velikostní kategorie. Data čerpá z rozpočtových a účetních údajů obcí za rok 2016 a ukazatele jsou přepočteny na jednoho obyvatele.

Statutární město Prostějov
Za rok 2016 získalo město průměrné ratingové hodnocení. V letech 2013 až 2016 město ušetřilo 5 % svých souhrnných příjmů, což představuje 164 miliónu Kč. Srovnatelně velké obce uspořily 8 % příjmů, což v přepočtu na jednu obec znamená 190 milionu Kč. Rozpočet města závisel v průměru na dotacích z 12 %, což je méně než srovnatelně velké obce. Podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací byl mnohem nižší než u obcí v dané velikostní kategorii.

Příjmy a výdaje města byly v přepočtu na obyvatele nižší než u srovnatelně velkých obcí. V rámci výdajů to platí pouze pro výdaje běžné, neboť kapitálové výdaje města byly nepatrně vyšší. Také podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích města byl vyšší. Z hlavních příjmových položek vykázalo město vyšší hodnoty pouze u daňových příjmů, ostatní položky byly nižší. Největší odstup zaznamenaly investiční dotace a po nich pak dotace neinvestiční. Rovněž kapitálové příjmy města byly nižší a jejich váha v celkových příjmech byly oproti srovnatelným obcím poloviční.  Nejmenší odstup měly nedaňové příjmy. 

V daném období mělo město dluh pouze v roce 2013. Objem jeho krátkodobého finančního majetku se mezi rokem 2013 a 2016 zvýšil o 65 %, v přepočtu na obyvatele byl o něco nižší než ve srovnatelně velkých obcí.

Hranice
V roce 2016 získalo město nejvyšší ratingové ocenění „A“. V období let 2013 až 2016 ušetřilo 6 % souhrnných příjmů, což představuje 81 milionu Kč. Srovnatelně velké obce uspořily stejný díl příjmů, v přepočtu na obec to bylo méně, a to 67 milionu Kč. Největší část úspor města pochází z roku 2013. Rozpočet města závisel na dotacích v průměru z jedné pětiny, a to je o něco méně než rozpočty obcí v dané kategorii. Podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací města byl rovněž o něco nižší. Podíl kapitálových výdajů města na jeho celkových výdajích byl srovnatelný s obcemi obdobné velikosti.

Celkové příjmy a výdaje města byly v přepočtu na obyvatele nižší než u obcí v dané kategorii.  V rámci výdajů existovaly mnohem větší rozdíly u běžných než u kapitálových výdajů. Nižší úroveň vykázaly všechny hlavní příjmové položky. Největší odstup nalezneme u nedaňových příjmů, a to zejména u příjmů z vlastní činnosti a příjmů z pronájmu majetku. Nižší byl i objem neinvestičních dotací. I když byl výnos z daně z nemovitosti a z místních poplatků vyšší než u srovnatelně velkých obcí, jeho celkové daňové příjmy byly nižší. Nejmenší rozdíl vykázaly kapitálové příjmy.

Dluh města měl v roce 2016 zanedbatelnou výši. Objem krátkodobého finančního majetku se mezi rokem 2013 až 2016 zvýšil o 13 %, tedy podstatně pomaleji než u srovnatelně velkých obcí. V přepočtu na obyvatele byl objem krátkodobého finančního majetku v roce 2016 o něco nižší než u obcí dané velikostní kategorii.  

Šumperk
Za rok 2016 získalo město průměrné ratingové hodnocení. V období let 2013 až 2016 město ušetřilo 5 % svých souhrnných příjmů, což představuje 105 milionu Kč. Srovnatelně velké obce uspořily 8 % příjmů, a to v přepočtu na jednu obec je 190 milionu Kč. Největší část úspor města je z roku 2013. Rozpočet města závisel z 16 % na dotacích. Je to o něco méně než obce dané velikostní kategorie. Podíl investičních dotací města na celkovém objemu dotací byl 26 %, což je nižší podíl než u obcí dané velikostní kategorie. Podíl kapitálových výdajů města na celkových výdajích dosáhl výše 27 % a byl vyšší než u obcí dané velikostní kategorie.

Celkové příjmy a výdaje města v přepočtu na obyvatele byly o něco nižší než ve srovnatelných obcích. V rámci výdajů se to týká pouze výdajů běžných, neboť kapitálové výdaje byly vyšší. Z hlavních příjmových položek města vykázaly nižší úroveň daňové a kapitálové příjmy a investiční dotace. Naopak vyšší byly nedaňové příjmy, zejména příjmy z pronájmu majetku, a neinvestiční dotace. Město tak vykázalo vyšší kapitálové výdaje, i když získalo méně investičních dotací a prodalo méně majetku.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 snížil o 63 %, což je oproti srovnatelným obcím rychlejší pokles. Objem krátkodobého finančního majetku vzrostl o 38 % a byl v každém roce vyšší než dluh.  V přepočtu na obyvatele mělo město nižší jak dluh, tak i objem krátkodobého finančního majetku. Podíl dluhu města na průměru příjmů za poslední čtyři roky dosáhl výše 2 %, u srovnatelně velkých obcí to bylo 18 %.

Podrobnosti naleznete na: https://www.informaceoobcich.cz/

Zpět
© 2018 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2018