Logo

 Napsali o projektu 

Jak si vedou Písek, Jindřichův Hradec a Milevsko v hospodaření?

28. 3. 2018

CRIF porovnává vybrané údaje hospodaření uvedených měst s průměrem stejných ukazatelů obcí stejné velikostní kategorie. Data čerpá z rozpočtových a účetních údajů obcí za rok 2016 a ukazatele jsou přepočteny na jednoho obyvatele.

Písek
Za rok 2016 získalo město nadprůměrné ratingové ocenění. V období let 2013 až 2016 ušetřilo město 6 % svých souhrnných příjmů, což znamená necelých 209 milionu Kč. Srovnatelně velké obce uspořily 8 % příjmů, což je v přepočtu na obec 190 milionu Kč. Rozpočet města závisel z 11 % na dotacích, v obcích daně velikosti to bylo 18 %. Podíl investičních dotací na celkových dotacích města byl 36 %, u srovnatelně velkých obcí to bylo 39 %. Kapitálové výdaje města se na jeho celkových výdajích podílely 26 %, což je více než u obcí dané velikosti.

V přepočtu na obyvatele byly celkové příjmy i výdaje města vyšší oproti srovnatelně velkým obcím. Vyšší byly jak běžné, tak i kapitálové výdaje. U hlavních příjmových položek vykázalo město nižší hodnotu pouze u dotací, a to jak investičních, tak i neinvestičních. Největší odchylka města byla u nedaňových příjmů. Činily dvojnásobek nedaňových příjmů srovnatelně velkých obcí. Zásluhu na tom mají zejména vyšší příjmy z pronájmu majetku a z úroků a realizace finančního majetku. Nepatrně vyšší byly i příjmy z prodeje majetku města.

Mezi rokem 2013 až 2016 se dluh města zvýšil o 32 % a rostl každým rokem. Dluh města tvořily téměř výlučně dlouhodobé bankovní úvěry. Krátkodobý finanční majetek se zvyšoval několikanásobně rychleji než dluh, jeho objem byl vždy vyšší než objem dluhu. V přepočtu na obyvatele byl dluh města v roce 2016 nepatrně nižší a objem krátkodobého finančního majetku podstatně vyšší než v obcí dané velikostní kategorie. Podíl dluhu na průměru příjmů za poslední čtyři roky dosahoval u města 15 % a u srovnatelně velkých obcí 18 %.

Jindřichův Hradec
Město získalo za rok 2016 nejvyšší ratingový stupeň. V období let 2013 až 2016 ušetřilo 4 % svých příjmů, což je 84 milionu Kč. Srovnatelně velké obce uspořily 8 %, a to je v přepočtu na jednu obec 190 milionu Kč. Rozpočet města závisel z 15 % na dotacích, ve srovnatelně velkých obcích to bylo 18 %. Podíl investičních dotací na celkových dotacích města dosahoval výše 33 %, což je méně než u obcí dané velikostní kategorie. Kapitálové výdaje města se na jeho celkových výdajích podílely 27 %, a to je více než u srovnatelně velkých obcí.

V přepočtu na obyvatele získalo město vyšší příjmy i výdaje. Větší rozdíl byl u výdajů. Vyšší úroveň měly zejména kapitálové výdaje. Z hlavních položek mělo město nižší příjmy z dotací, zejména investičních, a u výnosů z prodeje majetku. Naopak vysoce převažovaly nedaňové příjmy, zejména příjmy z vlastní činnosti a z pronájmu majetku.

V roce 2016 nemělo město žádné bankovní úvěry, jeho dluh tvořily výlučně ostatní dlouhodobé závazky. A jejich objem se postupně snižoval. Objem krátkodobého finančního majetku se zvýšil o 17 %, což je sice pomalejší růst oproti srovnatelně velkým obcím, avšak v přepočtu na obyvatele byl vyšší.

Milevsko
Za rok 2016 získalo město průměrný rating. V období let 2013 až 2016 město ušetřilo 2 % svých souhrnných příjmů, což je necelých 15 milionu Kč. Srovnatelně velké obce naspořily 7 % příjmů, a to znamená 41 milionu Kč na obce. Rozpočet města závisel na dotacích z 29 %, srovnatelně velké obce byly závislé méně. Podíl investičních dotací na celkových dotacích města byl 15 %, a to je jen o něco více než třetina podílu obcí dané velikostní kategorie. Kapitálové výdaje města se na jeho celkových výdajích podílely 23 %, u srovnatelně velkých obcí to bylo 28 %.

V přepočtu na obyvatele byly celkové příjmy i výdaje města nižší než u obcí dané velikostní kategorie. U příjmů byl rozdíl mnohem větší. Běžné výdaje města byly o něco vyšší, kapitálové výdaje naopak nižší. Z hlavních příjmových položek byly vyšší oproti srovnatelně velkým obcím neinvestiční dotace a v menší míře i daňové příjmy. Největší odstup města byl u nedaňových příjmů, zejména u příjmů z vlastní činnosti a z pronájmu majetku, a poté u investičních dotací. Nižší byly i příjmy z prodeje majetku města.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 podstatně zvýšil. Tvoří jej výlučně dlouhodobé bankovní úvěry. Zvýšil se i objem krátkodobého finančního majetku. Jeho růst byl znatelně pomalejší, avšak i tak byl jeho objem v každém roce vyšší než objem dluhu. V přepočtu na obyvatele byl dluh města i krátkodobý finanční majetek nižší než u srovnatelně velkých obcí. Podíl dluhu města na průměru příjmů za poslední čtyři roky byl 9 %, což je podstatně méně oproti srovnatelně velkým obcím. 

Podrobnosti naleznete na: https://www.informaceoobcich.cz/

Zpět
© 2018 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2018