Logo

 Napsali o projektu 

Jak si vedou Pelhřimov, Humpolec a Jihlava v hospodaření?

29. 3. 2018

CRIF porovnává vybrané údaje hospodaření uvedených měst s průměrem stejných ukazatelů obcí stejné velikostní kategorie. Data čerpá z rozpočtových a účetních údajů obcí za rok 2016 a ukazatele jsou přepočteny na jednoho obyvatele.

Humpolec
V roce 2016 získalo město nejvyšší ratingový stupeň „A“. Mezi rokem 2013 a 2016 město ušetřilo 2 % svých příjmů, což představuje 17 milionů Kč. Srovnatelně velké obce uspořily 6 % příjmů, což je v přepočtu na jednu obec 67 milionů Kč. Rozpočet města byl na dotacích závislý pouze z 9 %, u obcí dané velikostní kategorie to bylo více než dvakrát tolik. Investiční dotace města se navíc na objemu jeho dotací podílely pouze 10 %, u srovnatelně velkých obcí to bylo 38 %. Kapitálové výdaje města se na celkových výdajích však podílely 31 %, což je více než u srovnatelně velkých obcí.

Celkové příjmy i výdaje města byly v přepočtu na obyvatele vyšší než u obcí dané velikostní kategorie. Větší rozdíl byl u výdajů, a to zásluhou výdajů kapitálových. U příjmů se o převahu města zasloužily zejména nedaňové příjmy, především příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmu majetku. Daňové příjmy a příjmy z prodeje majetku se výrazněji nelišily. Převahu měly obce dané velikostní kategorie u dotací, které se u města pohybovaly na poloviční úrovni.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 snížil o 51 %, objem krátkodobého finančního majetku se zvýšil o 12 % a byl vždy vyšší než objem dluhu. Dluh města tvořily téměř výlučně dlouhodobé bankovní úvěry. V přepočtu na obyvatele byl v roce 2016 dluh i objem krátkodobého finančního majetku města nižší než u srovnatelně velkých obcí.

Pelhřimov
Za rok 2016 obdrželo město průměrné ratingové hodnocení. Za celé období let 2013 až 2016 město hospodařilo s téměř vyrovnaným rozpočtem. Vykázalo souhrnný schodek ve výši 0,3 %, utratilo tedy o 5 milionu Kč více, než kolik činily rozpočtové příjmy za celé dané období. Srovnatelně velké obce ušetřily 6 % příjmů, což v přepočtu na obec činí 67 milionů Kč.  Rozpočet města byl jen o něco málo více závislý na dotacích než rozpočet obcí dané velikostní kategorie a podíl investičních dotací na celkových dotacích se významněji nelišil. Kapitálové výdaje města se na celkových výdajích podílely v průměru 34 %, u srovnatelně velkých obcí to bylo jen 27 %. Město tedy výrazněji investovalo, k čemuž přispěl nejen vyšší objem investičních dotací a i větší výnosy z prodeje městského majetku.

Celkové příjmy a výdaje města byly v přepočtu na obyvatele vyšší, než u srovnatelně velkých obcí, větší rozdíl byl ve výdajích. U nich se o vyšší hodnoty zasloužily především kapitálové výdaje a u příjmů to byly především daňové příjmy (příjmy daně z nemovitosti a z hazardu). Zatímco nedaňové příjmy města byly podstatně nižší, zejména v důsledku nepatrných příjmů z vlastní činnosti.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 značně zvýšil. Většinu dluhu tvořily návratné finanční výpomoci, město nemělo žádný bankovní úvěr. Podstatně pomaleji než dluh rostl objem krátkodobého finančního majetku, i tak však byl v roce 2016 mnohem vyšší než objem dluhu. V přepočtu na obyvatele byl v roce 2016 dluh města nižší a objem krátkodobého finančního majetku vyšší než u srovnatelně velkých obcí.

Statutární město Jihlava
Za rok 2016 získalo město nadprůměrné ratingové hodnocení. V období let 2013 až 2016 ušetřilo město 3 % svých souhrnných příjmů, což představuje 134 milionu Kč. Srovnatelně velké obce naspořily 6 % příjmů, což je v přepočtu na jednu obec 355 milionu Kč. Rozpočet města byl ve větší míře závislý na dotacích než obce dané velikostní kategorie (22 % versus 15 %). Podíl investičních dotací města na celkovém objemu dotací nepoklesl ani jednou v posledních čtyřech letech pod 50 %. V průměru to bylo 58 %, u srovnatelných obcí jen 41 % z objemu celkových dotací. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích města dosáhl v průměru 30 %, srovnatelně velké obce vykázaly pouze 20 %.

Příjmy města byly v přepočtu na obyvatele o šestinu vyšší než u obcí dané velikostní kategorie. Největší rozdíl nalezneme u dotací, zejména investičních. Výše neinvestičních dotací se významněji nelišila. Poměrně značný převis města byl i u nedaňových příjmů, zejména u příjmů z pronájmu a z úroků a realizace finančního majetku. Město získalo více jak dvojnásobek prodejem majetku oproti srovnatelně velkým obcím. Jedinou z hlavních příjmových položek s nižší úrovní příjmů města byly daňové příjmy, a to v důsledku nižšího výnosu z hazardních her a daně z nemovitosti.

Dluh města se mezi rokem 2013 a 2016 zvýšil, a to na více než trojnásobek. Jeho hlavní složkou jsou dlouhodobé bankovní úvěry. Objem krátkodobého finančního majetku města sice vzrostl pomaleji než dluh, byl však v každém roce vyšší než objem dluhu. V přepočtu na obyvatele byl v roce 2016 dluh města nižší a objem krátkodobého finančního majetku vyšší než u srovnatelně velkých obcí. 

Podrobnosti naleznete na: https://www.informaceoobcich.cz/

Zpět
© 2018 Communa, s.r.o., Všechna práva vyhrazena
Kontakt   |    Mapa stránek
Vytvořil artbox, s.r.o.
Partneri 2018